Historie výzkumu 19. století

Poloha lokality
Nedaleko soutoku řeky Morava s říčkou Haná, na pravobřežní terase řeky Moravy, se rozkládá nápadná vyvýšenina, která svou polohou přímo vybízela pravěkého člověka, aby se zde opakovaně usadil, žil tady a pohřbíval své zemřelé. Terasa umožnila zakládat rozlehlá pole a pastviny, okolní les byl zásobárnou dřeva a místem lovu. Zároveň bylo výhodné využívat blízkou nivu obou říčních toků s možnými pastvinami, zdrojem lovu ryb a sběru říčních škeblí.

Výzkumy nadšených amatérů
Hradisko u Kroměříže bylo jako významná archeologická lokalita známé již od 19. století a už tehdy tam probíhaly vykopávky, odkrývající hroby i mohutné kulturní souvrství. Známý moravský badatel I. L. Červinka Hradisko zahrnul do své monografie Pravěká hradiska na Moravě, kde popisuje „mocný val znatelný v délce 375 kroků a místy ještě 3 m. vysoký“ a četné vykopané starožitnosti „úplně shodné s vykopaninami na Hradisku Obřanském nebo Křepickém“.

Výzkum Václava Spurného
V období po druhé světové válce inicioval ředitel Státního archeologického ústavu Jaroslav Böhm systematický výzkum lokality. Vedením terénních prací pověřil Václava Spurného, který se otázkami doby bronzové zabýval a měl bohaté zkušenosti se záchrannými výzkumy. Díky jeho osobnímu nasazení, spolupráci s regionálními institucemi a rychlému zpracování prvních výsledků se již v 50. letech minulého století prokázal klíčový význam lokality pro řešení složité problematiky střední a mladší doby bronzové na Moravě a počátků lužické kultury.

Pracovní záběry
Na výzkumu pracovali nejdříve vojáci z místní jednotky, později zejména obyvatelé okolních vesnic. Pomáhat zde mohli ale pouze v období, kdy nebylo třeba pracovat na polích.